Svatováclavský koncert
Zrození – zánik – naděje
neděle 27. 9. 2026 v 18:00
kostel sv. Václava
Mikulov
Zveme vás na výjimečný koncert, který se uskuteční v neděli 27. září 2026 od 18:00 v působivých prostorách sv. Václava v Mikulově. Koncert s názvem „Zrození – Zánik – Naděje“ představí renomovaný komorní soubor ANMOEN pod uměleckým vedením Jaromíra Noska. Tento ansámbl, který si zakládá na citlivém propojování staré hudby se současností, provede posluchače intimním hudebním dialogem napříč staletími, a to za nezaměnitelného zvuku vokálního basu, violy da gamba, theorby a varhanního pozitivu nebo cembala. Dramaturgie večera nabídne jedinečný hudební zážitek, který je tematicky rozdělen do tří kontrastních částí. Návštěvníci se mohou těšit na instrumentální kompozice a vokální skladby od významných evropských autorů 17. století, jakými byli Henry Purcell, Claudio Monteverdi či Marin Marais. Tyto barokní perly zazní v působivém kontrastu s díly současných českých skladatelů Tomáše Hanzlíka a Marka Kubáta. Program oživí také krátké improvizace zvané Meditatio. Tyto hudební miniatury, inspirované svatováclavským chorálem, budou tvořit pomyslné pojítko k závěrečné skladbě De profundis z roku 2020. Přijďte si v předvečer svátku české státnosti vychutnat slavnostní atmosféru mikulovského svatostánku a nechte se unést hlubokými hudebními emocemi i nadějí, kterou tento nevšední program přináší. Těšíme se na vaši návštěvu!
Účinkující
- ANMOEN (ANtico MOderno ENsemble) je komorní hudební uskupení, které se věnuje interpretaci hudby raného baroka a jejímu citlivému propojování se skladbami soudobých autorů. Oživuje kompozice ukryté v archivech a zároveň dává impulz ke vzniku zcela nových hudebních děl. Ansámbl doplňuje dramaturgie koncertů hudebními improvizacemi a díky neobvyklému obsazení, které tvoří vokální bas, viola da gamba, theorba a varhanní pozitiv/cembalo, disponuje velmi specifickým nezaměnitelným témbrem. Členové souboru jsou absolventy prestižních tuzemských i zahraničních hudebních škol a spolupracují s celou řadou předních souborů nejen tzv. staré hudby. cs.jaromirnosek.com
- Basista a umělecký vedoucí souboru ANMOEN Jaromír Nosek vystudoval sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK v Praze a zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kotouče a na Hudební fakultě AMU v Praze u Romana Janála a Kataríny Bachmannové. Absolvoval stipendijní stáže na Dartington International Summer School ve Velké Británii, Accademia Chigiana v italské Sieně a na Conservatorio Santa Cecilia v Římě. Spolupracuje s evropskými renomovanými orchestry a vokálními ansámbly, jako jsou Cappella Mariana, Gli Angeli Genève, Wrocław Baroque Ensemble, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Concerto Palatino, Collegium 1704, La Venexiana, Doulce Mémoire, Warsawska Filharmonia Narodowa, či Lautten Compagney. Jeho bohaté sólistické zkušenosti zahrnují spolupráci s dirigenty jako Václav Luks, José Cura, Stefano Montanari, Rudolf Lutz nebo Christophe Rousset. Jaromír účinkoval na mnoha mezinárodních hudebních festivalech - Pražské Jaro, Salzburger Festspiele, Festival d‘Ambronay, Settimana Musicale Senese, Festival Oude Muziek Utrecht, Bach Festival Montréal, Festival del Centro Histórico de la Ciudad de México aj. Opernímu publiku se představil doma i v zahraničí např. v titulní roli serenaty La Senna Festeggiante od Antonia Vivaldiho, jako Caronte v Orfeovi a Seneca v Korunovaci Poppey od Claudia Monteverdiho, Ortensio v opeře Antonia Caldary L’Amor non ha legge, nebo jako mozartovský interpret v rolích Komtura (Don Giovanni), Sarastra (Kouzelná flétna) či Figara (Figarova svatba), za jejíž ztvárnění byl zařazen do širší nominace na cenu Thálie 2020. Podílel se na natáčení více než 50 CD, z nichž mnohá získala nominace a prestižní mezinárodní ocenění jako Choc du Monde de la Musique nebo ICMA (International classical music awards).
- Jakub Michl hraje na violu da gamba. Vystudoval violoncello na Pražské konzervatoři u Tomáše Strašila, hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, violu da gamba na Trinity College of Music v Londýně u Alison Crum a Vittoria Ghielmiho na Mozarteu v Salzburgu. Mimo to absolvoval mistrovské třídy a soukromé lekce s Jordi Savallem, Wielandem Kuijkenem, Marianne Müller, Hille Perl, Richardem Boothbym, Michaelem Brüssingem, Petrem Wagnerem, Reiko Ichise, Bruno Cocsetem, Irmtraud Hubatschek či Markem Štrynclem. Je laureátem interpretační soutěže o sólový výstup s orchestrem Hudebního festivalu Znojmo v roce 2013. Svůj zájem o hudbu evropského středověku a hru na fidulu prohluboval na kurzech v Besalú (Medieval Music Besalú) a Vancouveru (Early Music Vancouver) u osobností jako Benjamin Bagby, Norbert Rodenkirchen, Alejandro Fernandez Peralta či Mauricio Molina. Jakub je zakládajícím členem a uměleckým vedoucím ansámblu Motus Harmonicus a doposud spolupracoval se soubory Musica Florea, In Cordis Ensemble, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Damian, Solamente naturali, Les Traversées Baroques, Trinity College Consort of Viols, Greenwich Baroque, Ritornello, ad. Je činný i jako hudební pedagog. Vyučuje historicky poučenou interpretaci staré hudby a violu da gamba, kterou v letech 2011 až 2013 učil jako externista na univerzitě v Cambridge.
- Hráč na arciloutnu Marek Kubát získal své první hudební zkušenosti v deseti letech, kdy se začal, jako samouk, seznamovat se hrou na kytaru. Později tento nástroj studoval na Základní umělecké škole v Tišnově u učitele Miroslava Ševčíka a dále soukromě u profesora pardubické konzervatoře Stanislava Juřici. Znalosti v oblasti jazzové kytary a harmonie získával lekcemi u jazzmena Viléma Spilky. Hru na loutnu vystudoval na Akademii staré hudby v Brně pod pedagogickým vedením Miloslava Študenta. Absolvoval loutnové mistrovské kursy (Paul Beier, Michael Fields). Od patnácti let se pohyboval na koncertním pódiu s kapelami různorodého zaměření (např. folkově zaměřený Malevil, jazz-rocková Ha-Kapela, jazzová Mañana, Czaldy-Waldy quartet hrající world music, atd.). V současné době, kromě komorních projektů, pravidelně vystupuje s různými barokními ansámbly (Capella Ornamentata, Concerto Aventino, Ensemble Damian, Hof-musici, Musica Figuralis, Silva Rerum arte (PL), Societas Incognitorum). Kromě interpretace barokní hudby také často spolupracuje se skladateli soudobé hudby (Tomáš Hanzlík, Dada Klementová, Matěj Kroupa, Katarzyna Szwed, Emil Wojtacki, Vít Zouhar). Jako loutnista je zván k projektům barokní hudby Polské Filharmonie Bałtycké. Pedagogicky působí na Základní umělecké škole v Tišnově. Spolupracuje s Ateliérem muzikálového herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Je bandleaderem a aranžérem jazzové kapely Undistortion.
- Klavírista, cembalista a hráč na varhanní pozitiv Martin Smutný vystudoval klavír na Konzervatoři Pardubice ve třídě Jany Turkové a Jaroslavy Pěchočové. Poté byl studentem Fakulty umění Ostravské univerzity ve Ostravě ve třídě Ivo Kahánka. Absolvoval také různé mistrovské kurzy a konzultace u klavíristů Jana Jiraského, Jiřího Skovajsy, Miroslava Langera, Borise Krajného, Ivana Kláského a cembalistů Giedré Lukšaité–Mrázkové, Petry Ždárské, Filipa Dvořáka, Ilony Růčkové a dalších. Sólově vystupoval s Komorní filharmonií Pardubice, Janáčkovou filharmonií Ostrava a Moravskou filharmonií Olomouc. Od roku 2012 je členem Ensemblu Damian s nímž pravidelně koncertuje, natáčí CD a vystupuje na festivalech jako Smetanova Litomyšl, Opera Praha, MHF Petera Dvorského, Baroko Olomouc či Opera Schrattenbach. Jako sólista Ensemblu Damian provedl s úspěchem novodobou premiéru cembalového koncertu Josefa Antonína Štěpána. Věnuje se komorní hře (např. trio Aperto, Musica Excelsia, Motus Harmonicus a další.) a korepeticím (spolupracoval např. s Kristýnou Vylíčilovou, Barborou Poláškovou, Jiřím Přibylem a dalšími). Od roku 2011 je učitelem klavíru na ZUŠ „Žerotín“ Olomouc a od roku 2019 také externistou na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.
Vstupné
jednotné vstupné 100 Kč
Program
(1659–1695)
Fairy Queen, 1692
(*1975)
2022
(1567–1643)
Selva morale e spirituale, 1640
(*1972)
Svita in d moll, 2020
(1656–1728)
Pièces de viole IV, 1717
(1604–1664)
Il primo libro de motetti a voce sola, 1655
(*1975)
2021
(1600–1665)
Celeste Palco,1628
(1656–1746)
Suite Euterpe
(*1972)
2020
Místo
Farní kostel svatého Václava, ležící v samém historickém srdci Mikulova, představuje jednu z nejvýznamnějších a nejstarších sakrálních památek jižní Moravy. Tato majestátní stavba, jež tvoří nepřehlédnutelnou dominantu města, propojuje hlubokou duchovní tradici s nezaměnitelnou architektonickou historií a dodnes slouží jako centrum místního farního života. Původní románský kostel stál na tomto místě pravděpodobně již na přelomu 12. a 13. století. Podobně jako jiné významné chrámy si však i mikulovský svatostánek prošel velmi pohnutou historií. Během staletí byl několikrát těžce poškozen ničivými požáry i válečnými nájezdy, včetně těch husitských. Z původní stavby se dochovalo jen málo, avšak počátkem 15. století započala jeho velkolepá pozdně gotická přestavba do podoby prostorné trojlodní haly. Svůj dnešní charakteristický vzhled získal kostel postupně během renesance a baroka, a to především díky štědré podpoře mocného knížecího rodu Dietrichsteinů, který v Mikulově po staletí sídlil a město architektonicky pozvedl. Nepřehlédnutelným prvkem je mohutná renesanční věž s ochozem, která byla k chrámu přistavěna a dotváří tak nezaměnitelné panorama města. Interiér kostela je učebnicovou ukázkou prolínání slohů. Zrak návštěvníků upoutá především nádherná gotická síťová klenba v kněžišti, barokní hlavní oltář a vzácná sochařská i štuková výzdoba. Za zmínku stojí rovněž historické varhany a jedinečná akustika celého trojlodního prostoru, díky níž je kostel vyhledávaným a oblíbeným místem pro konání koncertů klasické hudby. Celý chrám je navíc citlivě zasazen do malebného okolí mikulovského zámku a historického náměstí, v těsném obklopení přírodní scenérie Pálavských vrchů, což místu dodává ještě krásnější atmosféru.
Více o varhanáchZpět na všechny koncerty