Mahler: Symfonie č. 4

Mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia, nominovaná na Cenu Thálie 2016 za titulní roli Carmen, je jedinečná svým specifickým typem hlasu zvaným Falcon, který se vyznačuje mezzosopránovou barvou a tessiturou typickou pro dramatický soprán. Název oboru odkazuje k francouzské sopranistce Cornélii Falcon (1814–1897), která se proslavila svou temnou barvou hlasu a sopránovým rozsahem. (https://www.wikiwand.com/es/Soprano_falcon, https://www.wikiwand.com/it/Soprano_Falcon) Barbora de Nunes-Cambraia získala hudební vzdělání na Pražské konzervatoři, Konzervatoři Plzeň a na řadě mistrovských kurzů doma i v zahraničí (mj. Masterclass José Cury v roce 2016 či Dagmar Peckové v roce 2012). Své vzdělání si doplnila studiem jazyků na Univerzitě Karlově. V sezóně 2024/2025 úspěšně debutovala v Národním Divadle v Praze v roli Amanda v opeře Le Grand Macabre Gyorgy Ligetiho. Vystupuje pravidelně po celé republice, absolvovala turné po Brazílii, Japonsku, Thajsku, Izraeli, Francii, Německu, Rakousku, Polsku, Maroku, ad., spolupracuje se světovými a českými dirigenty a orchestry, objevuje se na českých i zahraničních divadelních scénách. V květnu 2023 debutovala v Markraběcí opeře v Bayreuthu, kde se představila jako Ottavie v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey v nastudování Divadla J. K. Tyla v Plzni a kam se opět vrátila v květnu 2024 jako Annio v Mozartově opeře La Clemenza di Tito a v roce 2026 jako Andronico v Myslivečkově Tamerlánovi. Spolupracuje s hudební vědkyní Anjou Bunzel, jejíž ojedinělé projekty obohacují hudební kulturu po celém světě. Vystoupila v rámci nich v roce 2023 v Salcburku a ve Vídni. O pořad „Hudební salóny v 19.stol.v Čechách – ženy skladatelky“ projevil zájem Český rozhlas, kde tento program Barbora de Nunes-Cambraia natočila a byl vysílán v březnu roku 2022. Nahrála několik kompaktních disků: v roce 2009 Amor eterno s operními áriemi 19. a 20. století a Umění milovati s hudbou současného skladatele Zdeňka Zahradníka; v roce 2011 Písně Almy Mahlerové – záznam koncertu v pražském Obecním domě pod vedením dirigenta Zdeňka Mácala a za doprovodu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK; v roce 2015 A Tribute to the Jewish Soul s Schulhoffovou Symfonií pro alt a orchestr Menschheit a Mahlerovými Písněmi o mrtvých dětech (pod taktovkou Alfonsa Scarana se vystřídala Moravská filharmonie Olomouc a Severočeská filharmonie Teplice). V roce 2017 symfonickou fantazii Žítkovská bohyně na profilovém disku soudobého skladatele Jana Vičara Cesta k slunci; a v témže roce písňový cyklus The Magic Wheel of the Zodiac soudobé australské skladatelky Margaret Brandman. Dále profilové CD s áriemi a písněmi natočené v říjnu 2018 ve Vídni. Nejnovějším přírůstkem v její diskografii je autorské CD soudobého skladatele Josefa Vejvody Versi Santi z roku 2021 a Dejá vu z roku 2022. Kromě Carmen ztvárnila Gluckovu Alcestu (Alceste), Rosinu (Lazebník sevillský), Amanda (Le Grand Macabre), Jeníčka (Jeníček a Mařenka), Andronica (Tamerlán), Neris (Medea), Královnu Gertrudu (Hamlet), Idamanta (Idomeneo), Annia (La clemenza di Tito), Fenenu (Nabucco), Káču (Čert a Káča), Olgu (Evžen Oněgin), Kateřinu (Řecké pašije), Cherubína (Figarova svatba), Ottavii (Korunovace Poppey), Ježibabu a Cizí Kněžnu (Rusalka), Paní Quickly (Falstaff), Maddalenu (Rigoletto), Floru (La Traviata), Třetí dámu (Kouzelná flétna), Malinu (Voják a tanečnice), Dinah (Tři přání aneb vrtkavosti života), Maru (Noc plná světla), Ernestinu (Příležitost dělá zloděje), Prince Orlofského (Netopýr), Wandu (Polská krev), Boulotku (Modrovous J. Offenbacha) a další. Nastudovanou má Dalilu (Samson a Dalila). Její bohatý repertoár zahrnuje nejen operní role, ale také tvorbu písňovou, symfonickou, duchovní a oratorní. Blízká je jí i hudba soudobá a svědčí tak o jedinečné všestrannosti této umělkyně. Je nejen vynikající pěvkyně, ale také herečka, v roce 2013 si ji do reklamy na Coldrex vybrali američtí filmaři, na jaře 2025 vyhrála herecký konkurz do reklamy pro kanadskou produkci KFC a v únoru 2026 pro francouzskou produkci. Od září 2015 úspěšně působí jako pedagog sólového zpěvu na Konzervatoři v Teplicích. Vedla Mistrovské kurzy na konzervatoři v izraelském Akku a v Brazílii, kam se pravidelně vrací.

www.barboradenunescambraia.com

Sébastien Bagnoud diriguje orchestry ve Švýcarsku a v České republice již více než deset let. Je jedním ze zakladatelů profesionálního tělesa v Sionu (CH) v roce 2012, smyčcového orchestru Sedunum SSO a sdružení Opera Studio Praha (CZ) v roce 2016, které nedávno nastudovalo dvě kritikou ceněné inscenace, včetně komické opery Časoplet mladého českého skladatele Lukáše Sommera u příležitosti 100. výročí vzniku České republiky. V roce 2014 zorganizoval a řídil rezidenční orchestr na mezinárodním festivalu Les Sommets du Classique v Crans-Montaně (CH). Sébastien Bagnoud debutoval v roce 2014 v Lausanne v operní inscenaci Brittenovy opery The Turn of the Screw. V roce 2015 přijal na poslední chvíli nabídku zastupovat hudebního ředitele Opéra du Rhône ve Valais (CH) v inscenaci Rossiniho Viléma Tella v Martigny. Brzy poté byl jmenován dirigentem a v roce 2017 řídil operu Orfeus v podsvětí, v roce 2022 Pucciniho Toscu, v roce 2023 Rossiniho Lazebníka sevillského a v roce 2025 Gounodova Fausta a Markétku. V sezóně 2026/2027 bude řídit hudební nastudování Donizettiho Nápoje lásky. V letech 2015 až 2017 byl také jmenován hudebním asistentem v opeře Divadla J. K. Tyla (CZ) v Plzni. Pravidelně dirigoval Čajkovského operu Oněgin a Weberovu operu Der Freischütz. V srpnu 2018 byl také asistentem maestra Johna Fioreho v inscenaci Carmen v Grand Théâtre v Ženevě. V sezoně 2019–2020 debutoval s Filharmonií Teplice (ČR) a v sezoně 2020–2021 s Národním divadlem Ostrava (ČR). Sébastien Bagnoud měl možnost spolupracovat s následujícími orchestry: Filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie PKF, Akademičtí komorní sólisté AKS Praha, Orchestr Opery du Rhône, Collegium Magistrorum Mikulov, Orchestr Opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, Filharmonie Olomouc, Komorní orchestr VOC Valais a Orchestr Haute École de Musique v Lausanne. Zúčastnil se mnoha festivalů, například Festivalu zpěvů v Bejrútu v Libanonu, Festivalu v Sionu (CH), Festivalu klasiky v Crans-Montaně (CH), Dnů Bohuslava Martinů (CZ), Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena v Teplicích (CZ) a dalších. Sébastien Bagnoud získal odborný certifikát v oboru dirigování dechového souboru na konzervatoři ve Fribourgu, bakalářský a magisterský titul v oboru orchestrální dirigování na Haute École de Musique v Lausanne (HEMU), odborný diplom DAS v oboru orchestrální dirigování na Haute École de Musique v Bernu (HKB) a v roce 2018 dokončil druhý magisterský obor orchestrální a operní dirigování na Akademii múzických umění v Praze (HAMU). Nedávno získal Cenu Jurije Simonova ve finále mezinárodní dirigentské soutěže Audite v polské Radomi.

www.operastudio.cz

Je profesionální soubor, jehož členové spolupracují především s brněnskými orchestry. Vznikl v roce 2020 v rámci Silberbauerova hudebního festivalu Thayatal. Orchestr vystupuje i v dalších projektech pořádaných ředitelkou festivalu Kateřinou Málkovou. Šéfdirigentem orchestru je švýcarský dirigent Sébastien Thomas Bagnoud.

Již od ranného dětství kresba a malování nejoblíbenější činností. Šest let na ZUŠ v Rousínově a ve Vyškově pod vedením mgr. Neužila. Vyučení v grafickém oboru litograf v Brně, tamtéž maturita na polygrafické průmyslovce. Příprava na akademii výtvarných umění akademickým malířem Hegrem, pro negativní politický posudek nepřijat. Po první výstavě v Rousínově jakákoliv další výtvarná činnost znemožněna. Studium filosofie a theologie, před ukončením studia postaven před situaci: podepsat spolupráci s STB, v opačném případě žádná vyhlídka na jakoukoliv společenskou činnost. Opuštění vlasti pro komplikované politicko-klerikální poměry. Dokončení studia v Římě a po té návrat ke grafickému povolání v Mnichově. Tam první výstavy obrazů, pravidelná setkání s umělci v mnichovské rezidenci a přednášky pořádané msgr. Ottem. Členem předsednictva uměleckého sdružení Roseninsel. Návrat domů a pokračování ve výtvarné činnosti. Studium filosofie bylo klíčem ke studiu theologie, historie, dějin umění, sociologie, psychologie… Toto studium umožnilo být si vědom fenoménů podvědomých či tušených a to se stalo pro moji práci určující. Považuji za nutné, abychom neztratili vztah k přírodě. Krajina je pro mne meditační prostor. Proto chybí rušivé elementy mezi něž patří i člověk, který již napáchal a páchá škody na ekologii krajiny. Nechávám jen architekturu jako činnost lidského ducha. Svou prací chci oslovit dnešního člověka. „Člověče, pozastav se, ztiš se, podívej se kolem sebe a přemýšlej! Kam spěcháš? Za čím se honíš? Oč usiluješ? Co děláš se svým životním prostředím?“

skodak.weebly.com