Per cornetto e trombone
Italská renesanční a raně barokní hudba
kostel sv. Jakuba Staršího
Unterretzbach
(Rakousko)
Cink (cornetto) a renesanční trombon (sackbut) byly v období renesance a raného baroka ozdobou duchovní i světské hudby. Používali se jako podpora pěveckých partů ve vokální polyfonii nebo v instrumentálních formacích s virtuózními party. V našem programu představíme tyto nástroje ve skladbách v komorním obsazením z doby 1. poloviny 17. století, kdy se začaly užívat i v sólové podobě. Nedílnou součástí tohoto stylového období bylo improvizované zdobení, bez kterého by tato hudba byla neúplná. Oba nástroje podpoří hráč na varhany, který hraje part basso continuo. Basso continuo má své počátky v době baroka, kdy se part obvykle hrál podle basové linky opatřené čísly. Tento způsob hry doprovodu poskytuje mnohem větší prostor pro improvizaci a také umožňuje snadněji reagovat na sólistu či ansámbl. Za zmínku stojí například Valentiniho Canzona, která se unikátně dochovala v Rakouském Kremsmünsteru a je datovaná kolem roku 1630. Skladby pro dechové nástroje střídají převážně raně barokní varhaní kompozice.
Účinkující
Vstupné
Vstupné dobrovolné
Program
(1590–1648)
(cca 1555–1612)
(1590–1658)
(1568–1634)
Moderna armonia di canzoni alla francese
(1590–1667)
(1568–1634)
Moderna armonia di canzoni alla francese
(1582–1649)
(1653–1706)
Magnificat-Fugen
(1583–1643)
(1616–1667)
(cca 1585–1646)