Duchovní hudba raně barokní Moravy
ze dvora kardinála Ditrichsteina
klášterní kostel / Basilica minor
Opatství Geras
(Rakousko)
Na koncertě v rakouském opatství Geras se představí v rámci II. ročníku mezinárodního hudebního festivalu „Silberbauerovo hudební Podyjí“ vystoupí brněnský soubor Societas Incognitorum, který se zabývá interpretací hudby 16. a 17. století. Zazní barokní díla moravských kůrů.
Událost na FacebookuÚčinkující
SOCIETAS INCOGNITORUM je brněnský vokální kvintet, který se zabývá téměř převážně interpretací hudby 16. a 17. století. Založen byl v roce 1998 jako profesionální sólový ansámbl. Poněkud složitějším názvem byl ansámbl obdařen na svém vůbec prvním koncertě, a protože nechtěl rozšiřovat řady „Music“, „Capell“ a „Ensemblů,“ už si jej ponechal.*. Soubor zpočátku repertoárově vyrůstal na dílech předních renesančních a raně barokních skladatelů (Gesualdo, Hassler, Monteverdi, Schütz,.), posléze se však jeho pozornost obrátila jiným směrem. Začal vyhledávat a objevovat autory, jejichž život a tvorba úzce souvisí s českým a moravským regionem, avšak kteří zůstali dnešní veřejnosti – a to i odborné – zcela utajeni.
Díky badatelské činnosti uměleckého vedoucího MgA. Eduarda Tomaštíka, Ph. D. tak ansámbl ve spolupráci s Českou televizí a rozhlasem novodobě premiéroval skladby z hlavních moravských center: Olomouc, Mikulov, Kroměříž, Jindřichův Hradec, aj.
Objevil tak řadu skvostných špičkových děl, která jsou přinejmenším na stejné (ne-li vyšší) úrovni jako díla jejich světově proslulejších kolegů. Právě tato činnost je pro soubor charakteristická a velmi ceněná v odborných kruzích. Dnes tyto skladby tvoří širokou repertoárovou základnu ansámblu, s níž podnikl nespočet světových novodobých premiér a v tomto počínání hodlá také pokračovat s řadou dalších unikátních titulů, které má nyní k dispozici. Název souboru tímto navíc získal nový rozměr – s trochou nadsázky se dá říct, že Societas Incognitorum představuje širokému obecenstvu jakousi „společnost neznámých“ vynikajících autorů, kteří však nepochopitelným řízením osudu neprávem zapadli v toku času.
Kateřina Šujanová (CZ) – soprán
Yvetta Fendrichová (CZ) – soprán
Ondřej Múčka (CZ) – alt, tenor, varhany
Eduard Tomaštík (CZ) – tenor, spinet, um. vedoucí
Martin Šujan (CZ) – bas
Vstupné
Vstupné dobrovolné
Program
(1653–1704)
(1600–1655)
(1550–1591)
(1600–1665)
(1600–1676)
Fotogalerie
Místo
Premonstrátský klášter Geras (Stift Geras) a jeho klášterní kostel Narození Panny Marie, jenž se pyšní čestným papežským titulem basilica minor, představuje jednu z nejvýznamnějších sakrálních památek rakouského regionu Waldviertel nedaleko českých hranic. Tato majestátní stavba plynule propojuje hlubokou duchovní tradici s fascinující architektonickou historií a dodnes je domovem aktivní mnišské komunity.
Klášter byl založen již v roce 1153 hrabaty Ekbertem a Ulrichem z Perneggu, a to jako pobočka premonstrátského kláštera v českém Želivě. Původní románská stavba si prošla velmi pohnutou historií. Stejně jako kostel ve Vranově nad Dyjí, i klášter v Gerasu těžce utrpěl během třicetileté války, kdy byl ve 30. a 40. letech 17. století opakovaně vypleněn a zničen švédskými vojsky. Z původní románské baziliky se dodnes zachoval pouze působivý hlavní portál, který tvoří vzácnou architektonickou památku. Svou dnešní velkolepou podobu získal komplex v 18. století, kdy prošel rozsáhlou barokní přestavbou, na níž se podílel proslulý rakouský stavitel Joseph Munggenast.
Interiér baziliky je mistrovskou ukázkou vrcholného baroka. Zrak návštěvníků upoutá především monumentální hlavní oltář, který zdobí obraz od jednoho z nejvýznamnějších rakouských barokních malířů, Paula Trogera. Za zmínku stojí také skvělé historické varhany a jedinečná akustika, díky níž je kostel mimořádně oblíbeným místem pro konání koncertů. V roce 1954 ocenil papež Pius XII. význam tohoto chrámu tím, že jej povýšil na baziliku minor. Celý klášterní komplex je navíc citlivě zasazen do malebné krajiny přírodního parku Geras, který je vyhlášený svými rybníky, prastarými lesy a tradičními bylinkovými zahradami, což místu dodává neopakovatelný genius loci.