Řeholníci skladatelé

Je zakladatelkou spolku Opus Organum, který usiluje o propagaci a budoucí restaurování varhan převážně znojemské varhanní školy. Na tuto činnost navazuje vznikem festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí, jehož je ředitelkou a dramaturgyní. Cílem festivalu je hudebně propojovat české a rakouské pohraničí, a to za účelem budoucího restaurování cenných nástrojů varhanáře Josefa Silberbauera. Kateřina Málková je propagátorkou převážně barokních děl, ale i soudobých skladatelů. Vždy se snaží nalézt nová místa s méně známými nástroji a zasluhuje se o jejich propagaci širší veřejnost. Organizuje řadu koncertů jak na jižní Moravě, tak v Dolním Rakousku. Vedle sólové koncertní hry se věnuje i pedagogické činnost. Vystoupila na festivalech v Rakousku, Slovensku, Švýcarsku, Německu, Lotyšsku, Litvě aj. Spolupracuje s orchestry jakou jsou Český národní symfonický orchestr, Severočeská filharmonie, orchestr Atlantis, Collegium magistrorum, Filharmonie Bohuslava Martinů, Sedunum String Orchestra a další. Hru na varhany studovala na konzervatoři v Brně ve třídě Petra Kolaře, poté pokračovala v magisterském studiu na Akademii múzických umění v Praze u Jaroslava Tůmy. Během studií absolvovala roční zahraniční stáž v německém Lübecku u Arvida Gasta.

Marie Hasoňová (housle) patří k pozoruhodným mladým talentům české i zahraniční hudební scény. Její doménou je otevřenost veškeré hudbě od renesance po současnost a její co nepřirozenější, upřímné a citlivé interpretaci. Je úspěšnou interpretkou především klasické hudby, díky svým moravským kořenům má však také vřelý vztah k hudbě folklórní, která je její velkou vášní a inspirací. Vedle sólové hry se aktivně věnuje komorní i symfonické hudbě. Na svém kontě má mnoho koncertů jak v domovském státě, tak v zahraničí (USA, Kanada, Kazachstán, Turecko, Velká Británie, Švýcarsko a většina evropsko-unijních zemí.) Jako sólistka spolupracovala s řadou renomovaných orchestrů – Luzerner Sinfonieorchester, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Komorní orchestr České filharmonie, Prague Philharmonia (PKF) nebo Filharmonie Hradec Králové. Měla možnost vystoupit na velkých hudebních festivalech jako je Pražské Jaro, Luzerner Festival nebo Dvořákova Praha. Od roku 2023 je aktivní členkou Dvořákova klavírního kvarteta, které se řadí mezi přední české komorní soubory. Od roku 2023 navázala spolupráci s talentovaným italským klavíristou Tommasem Carlinim, se kterým tvoří partnerské duo housle a klavír. Od roku 2024 spolupracuje s Michaelem Forštem a Matoušem Hasoňem (Ševčíkovo kvarteto), se kterým tvoří smyčcové trio Terchitko di Praga. V roce 2020 utvořila duo s violistou Petrem Holmanem (Zemlinského kvarteto), které mimojiné spolupracovali na tvorbě CD „VIOLIN-VIOLA DIALOGUES“ pod režií Jiřího Gemrota ve Studiu Martínek, které se zaměřuje na většinu děl pro toto obsazení od Bohuslava Martinů. Marie byla také několikaletou členkou klavírního tria Quasi trio (Kateřina Ochmanová, Judita Škodová). K jejím nejvýznamnějším úspěchům patří zisk hlavní ceny udílené Akademií Václava Hudečka, se kterým úzce spolupracuje dodnes. Je také absolventkou dvouleté Orchestrální akademie České filharmonie. Marie je držitelkou mnoha cen z národních i mezinárodních soutěží jako například Talents for Europe v Dolnom Kubíně (Slovensko), ́Coffee Mask’ International Music Video (Němeceko) nebo Telemannova houslová soutěž v Poznani (Polsko). Vedle sólové, komorní a orchestrální hudby je také zvána ke spolupráci k rozmanitějším projektům, které dosahují přesahu standardních klasických koncertů. V roce 2024 započala spolupráci s Pražským komorním baletem, navázala spolupráci jako „dublérka“ hlavní postavy filmu „Tanec s medvědem“ (2025) v čele s režisérkou Jitkou Rudolfovou. Je pravidelně zvána ke spolupráci s Unique Orchestra či Unique Quartet. Marie hraje na nástroj francouzského houslaře Jeana-Françoise Aldrica, který ji byl laskavě zapůjčen Janem Kamírem a jeho rodinou.

Absolvent Hudební akademie múzických umění v Praze pod odborným vedením Martina Bárty a Pražské konzervatoře ze třídy Jiřího Kubíka. V roce 2015 debutoval na profesionální operní scéně v roli Hermanna (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky) na prestižním hudebním festivalu v rakouském Bregenz. V témže roce pak začal navazovat spolupráci s českými operními domy. Pravidelně hostuje na scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde již ztvárnil např. role Kajetána (Z. Fibich, Nevěsta messinská), Senecy (C. Monteverdi, Korunovace Poppey), Kecala (B. Smetana, Prodaná nevěsta) nebo Apoštola Petra (S. Bodorová, Quo Vadis). Ve Slezském divadle v Opavě se publiku představil v rolích Eremita (C. M. von Weber, Čarostřelec), nebo Pistoly (G. Verdi, Falstaff), v Severočeském divadle v roli Sarastra (W. A. Mozart, Kouzelná flétna), v Jihočeském divadle pak např. v rolích Žalářníka Beneše (B. Smetana, Dalibor), nebo Knížete Gremina (P. I. Čajkovský, Evžen Oněgin). Dvě sezóny byl též stálým členem ansámblu opery libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde ztvárnil např. role Faráře a Jezevce (L. Janáček, Příhody lišky Bystroušky), Masetta (W. A. Mozart, Don Giovanni) nebo Lodovica (G. Verdi, Otello). Od roku 2020 pak hostuje též na scéně Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě jako Matouš (B. Smetana, Hubička), nebo bůh podsvětí Pluto (C. Monteverdi, Il ballo delle ingrate). V roce 2022 vystoupil na mezinárodním operním festivalu v irském Wexfordu, v úspěšné produkci Dvořákovy Armidy ztvárnil postavu rytíře Ubalda. Kromě divadla se věnuje také koncertní činnosti a spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy jako jsou např. Collegium 1704, Moravská filharmonie Olomouc, Musica Florea, Pardubická komorní filharmonie, nebo orchestr NeoKlasik. V programech duchovní hudby pravidelně vystupuje s koncertní varhanicí Kateřinou Málkovou.

Jiří Bartoloměj Sturz vystudoval historii na TUL Liberec, hudební vědu a historii v minulosti studoval na filozofických fakultách v Olomouci, Brně a Praze. Od roku 2006 je členem operního sboru Šaldova divadla v Liberci, od roku 2016 působí rovněž v managementu opery. Odborně i populárně publikuje zejména na témata hudební, témata starších obecných dějin, dějin a umění raného novověku, věnuje se literární, skladatelské a hudebně-kritické činnosti. V historických a hudebních oborech rovněž působí pedagogicky. Vyvíjí bohatou koncertní a přednáškovou činnost. Jako skladatel i zpěvák se věnuje především tradici historické české písně. V rámci angažmá v souboru opery se věnuje především lektorské činnosti, na jevišti s oblibou výrazným způsobem ztvárňuje nejrůznější figurky a žánrové postavy.